Soutěž o nejkrásnější nádraží

06.07.2010 10:57

 

Strážnické nádraží se v letošním roce zúčastnilo soutěže o nejkrásnější nádraží. Přináším Vám několik řádků k historii…

 

                               

 

Krátce z historie železnice 

 

      Povolení ke vzniku železnice z Vídně přes Moravu do Haliče vydal rakouský císař Ferdinand V. již v roce 1836. Stavba nesla oficiální označení Severní dráha císaře Ferdinanda V. První úsek Vídeň – Břeclav byl slavnostně uveden do provozu dne 6.6.1839 a o dva roky později / 1.9.1841/ byl zprovozněn další úsek až do Přerova. K této hlavní železniční ose se postupně přidávaly další spojnice.

Zpočátku se jezdívalo pouze ve dne, od roku 1844 byla povolena osobní doprava i v noci. Železniční doprava byla dříve značně nebezpečná, lokomotivy vytápěné dřevem značně jiskřily a z komína odletující oharky mohly snadno způsobit požár.

      Výstavba železničních stanic vycházela z potřeb a požadavků přepravců, průmyslníků i zemědělských uživatelů železnice. V druhé pol. 19. stol. byly dráhy stavěny soukromým kapitálem, stát se snažil zasahovat do železničního podnikání alespoň částečně. Na stavbu železnic byly vydávány společnostem koncese, stát určoval přibližnou trasu trati, železniční parametry – nosnost kolejí, mostů a náspů, poloměry zatáček, přípustné stoupání apod. a také si vyhrazoval právo po určité době železnic převzít nebo odkoupit. Byl také vydán zákon o místních drahách, které byly stavěny nákladem místních podnikatelů a obcí, za což jim byly poskytovány úlevy a výhody.

     Období rychlého rozvoje železniční dopravy na našem území nastává po roce 1860, kostra hlavních drah je dokončena do roku 1875 a mezi lety 1885 – 1910 byla vybudována i síť místních drah.

 

    V letech 1883 – 1888 byla stavěna Vlárská dráha, jejíž odbočka z Veselí přes Strážnici do Sudoměřic byla postavena roku 1887. Vlastní stavbě předcházela  složitá jednání, při kterých bylo rozhodnuto odprodat obecní plochy, místní obyvatelstvo bylo proto v dubnu 1887 vyzváno k jednání o náhradě za vyvlastněné pozemky. Při stavbě železnice nalezlo mnoho místních i přespolních obyvatel alespoň příležitostnou práci. Trať bylo nutno hodně navážet a proto vznikly nevzhledné škarpy, stavbou železnice bylo tehdy značně pozměněno okolí města Strážnice. První vlak projel touto trasou 10. září 1887. O dva roky později byla dokončena železniční přípojka ze Sudoměřic do Rohatce a tak Strážnice získala výhodné spojení z hlavní tratí Vídeň - Přerov.

    Železniční stanice se dnes liší nejen architektonickým řešením, které je ovlivněno dobou svého vzniku, ale především jejich vnější úpravou. Od 20. let 20. století byla snaha při vzniku nových železničních budov využít regionální prvky, které se přizpůsobují okolními prostředí. Ve Strážnici se tak mohou cestující setkat s malovanou nádražní budovou posázenou ornamenty vycházející z motivů slovácké výšivky. Fantazie a nadání lidových maléreček je vtisknuta do ornamentů v exteriéru i interiéru strážnické železniční budovy. O výzdobu  nádraží se ve 20. století staralo několik místních maléreček, např. Ludmila Adámková, Kateřina Sochorová a Alžběta Gajdová, ty se svému umění naučily v družstvu lidových maléreček, které působilo ve Strážnici do roku 1936. Ani v současné době toto umění nezaniklo, o lidové ornamenty na budově nádraží se stará Marie Holubíková.

 

 

 

Lit. a prameny:

Tejkalová Marie: Jedeme, jedeme, cestičky nevíme. Malovaný kraj, 2003, č. 5.str. 5

Skácel Jan. Čtení o Strážnici. Strážnice 1999

Adámek Jan. Strážnický ornament. Malovaný kraj, 1999 č.1 str.26-27

Schreier Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2004

Ludmila tarcalová – Bartúšková. Malérečka –tentokrát ze Strážnice/ K. Sochorová /.Malovaný kraj, 1971, č.6 str.10-11

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode