Na základě rozhodnutí vedení města  byl v roce 2018 ustanoven pracovník strážnického muzea  Mgr. Ivo Vratislavský jako městský kronikář. Poslední kronikářský zápis o Strážnici zachycoval  rok 1993, nový kronikář  byl tedy pověřen zpětným  doplněním chybějících 25 ročních záznamů do  městské kroniky. Zpětný zápis do kroniky je samozřejmě nesmírně časově náročný, protože bylo a stále je třeba  shromáždit obrovské množství údajů, materiálů a písemných záznamů, které se třídí a posléze zapisují. Nový kronikář se s kronikami  poprvé setkal v archívech již  při svém  studiu historie na VŠ, tehdy se ovšem jednalo  zejména  o historické kroniky, jejichž záznamy již neodpovídají dnešním požadavkům. Proto  před vlastním sepisování kronik  prošel kromě dřívějších  strážnických  kronik i  řadu současných kronik jiných obcí a měst, seznámil  se s pravidly kronikářských záznamů a předpisů a také  absolvoval školení kronikářů / zde  získal osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu „Kroniky  obcí“  a  setkal se ze současnými kronikáři. 

Základní  zásady psaní kronik: 

Kronikářský záznam má stručně, jasně a pravdivě vypovídat o událostech v obci. Kronikářský sloh je nanejvýš věcný a jednoduše popisný, cílem kronikářova úsilí by měla být především objektivita zápisu, kronikář by měl zůstat nadstranickým. Kronika má umožnit především rychlou orientaci v událostech líčeného období, zápisy by měly být shrnujícím textem o dění ve městě.

Od počátku sepisování kronik  kronikář telefonicky, osobně  či meilem oslovil celou řadu představitelů  místních organizací, spolků, sdružení, škol i jednotlivců s žádostí o poskytnutí informací. Je jasné, že většina z oslovených  ovšem v 90. letech ještě na současných pozicích nepůsobila a  někteří z bývalých vedoucích pracovníků oslovených subjektů již nejsou mezi námi.  Drtivá většina oslovených se snaží být nápomocna, ovšem dle vyjádření některých  vedoucích institucí, či spolků,  jejich organizace kroniky ani výroční zprávy nemají, nejsou k dohledání, případně ani nikdy nebyly psány,  některé info bylo dle zákona skartováno, takže dohledání potřebných údajů je v některých případech značně problematické, případně i zcela nemožné. Je třeba tedy zdůraznit, že  při sestavování kroniky lze vycházet pouze z dostupných shromažďovaných  písemných  materiálů a postupně získávaných informací, část údajů z dřívější doby  je ale již nenávratně pryč.

V současné době se  kronikář zabývá  zpracováním kronik z počátku tohoto století, vypracovává vždy  několik ročníků najednou,  jeden ročník má cca 60 textových stran. Jednotlivé ročníky kronik se liší, některé organizace a  spolky tam budou mít záznamy vždy s odstupem několika let, protože nejsou  k dispozici žádané informace ke konkrétnímu roku, v takovém případě jsou výsledné informace  zpracovány   a budou  zveřejňovány  v kronice vždy v souhrnu několika let. Takže pokud nejsou informace o některém spolku, instituci  v jednom ročníku, určitě se objeví později.  Zpětné psaní kronik vyžaduje permanentní  shromažďování a postupné zpracovávání záznamů a je tedy nesmírně časově náročné. Kronikář se každý rok snaží dát dohromady  čtyři  ročníky  kroniky.  Zpracovávané chybějící kroniky by měly být k dispozici   během několika následujících  let. 

Zdroje pro shromažďování informací:

1/ Zpravodaj Strážničan – měsíčník,  1994 - současnost

2/ materiály shromažďované v uplynulých  20 letech v muzeu – zejména články z dobového tisku,/ Týdeník Slovácko, Veselská Jiskra, Rovnost  a další dobové tiskoviny/

3/ materiály shromažďované na Městském úřadě

4/ výroční zprávy, případně  písemné záznamy  ze schůzí  některých spolků, organizací, institucí, škol

5/ kroniky spolků, souborů, škol

6/ Okresní archiv Hodonín – dobový tisk

7/ údaje ze sborníků Okolo Strážnice jejichž vydavatelem je Muzejní spolek

8/ informace a materiály  získané od současných představitelů, zapisovatelů, či kronikářů  spolků a organizací

9 /informace od pamětníků  / v případě, že neexistují žádné písemné záznamy,  - byly zničeny, nejsou k nalezení… /

10/ informace ze Statistického úřadu

11/ informace  Hydrometeorologického ústavu

12. Zápisy z jednání zastupitelstev a rad města

13/ Informace z webových stran

Pokud byste měli nějaké další informace, zdroje, které by bylo možno použít při zpětném psaní kronik, tak  prosím kontaktujte  muzeum

Za případné další informace děkuje

Ivo Vratislavský