Kapličky, kříže a sv. obrázky ve Strážnici 

 

Mgr. Ivo Vratislavský

Drobná sakrální architektura ve Strážnici a okolí   

 

    Vznik drobných sakrálních objektů je úzce propojen s náboženskými představami a vírou, která každodenně doprovázela naše předky při jejich cestě životem. Drobná sakrální architektura je ale nejen svědectvím zbožnosti, nýbrž také dokladem vytříbenosti a cítění, díky kterému mohli lidé formovat a přetvářet podobu okolního životního prostředí. Mezi drobné sakrální objekty řadíme kapličky, plastiky svatých, kříže, boží muka, svaté obrázky i pamětní kameny. Tyto objekty nenápadně zapadají do okolí a stávají se jeho samozřejmou složkou.

    Příčiny jejich vzniku jsou různé, některé z nich jsou tak silně zaznamenány do podvědomí obyvatel, že přetrvávají v ústním podání, nebo v písemných pramenech, u mnohých se můžeme setkat s celou řadou mýtů a pověstí a je i celá řada drobných sakrálních památek, u nichž jejich vznik dnes již není možno zjistit. Památky se stavěly na místech tragických událostí, v blízkosti hromadných hrobů, či popravišť, mohly vzniknout jako trest za spáchaný zločin, při vymezování hranic pozemků, jinými důvody pro vznik těchto objektů bylo poděkování za ochranu nebo uzdravení, památka na padlé ve válkách, prosba za ukončení války, či víra v ochranou moc před živelnými pohromami, nebo epidemiemi. S těmito památkami se můžeme setkat ve volné krajině i v městské zástavbě. Je potěšitelné, že po letech odmlky se dnes opět začínají stavět nové drobné sakrální objekty.    Rovněž na území města Strážnice či v jeho nejbližším okolí se nalézá celá řada těchto objektů, okolo kterých každodenně procházíme, aniž bychom si často vůbec uvědomovali jejich existenci. Přitom se stačí na procházce městem nebo okolím jen důkladně porozhlédnout a vnímat.

 

Kapličky

  

     Výraz kaple je odvozen z latinského slova capella / plášť/, významově je tento pojem spjat se svatyní francouzských králů, ve které byl uložen plášť sv. Martina. Jedná se zpravidla o zděné stavby, které jsou architektonicky v souladu s koloritem lidových staveb daného území. Své uplatnění zde nachází i slohové vlivy – zpravidla prvky baroka. Kapličky bývají většinou bíle omítnuty a mají modrou podezdívku, na některých se objevují ornamentální prvky. Ve vnitřním prostoru kapliček je umístěn oltář se sochou, nebo obrazem patrona, kterému byl objekt zasvěcen, vchod uzavírají většinou prosklené dveře, nebo dveře s mřížkou.

 

KAPLIČKA SV. ROZARIE

  Počátkem 18. století zakoušela Strážnice četné útrapy, na Moravě tehdy řádili uherští     povstalci – kuruci. Město bylo v roce 1704 vypleněno a vypáleno a loupeživé vpády se   opakovaly i v následujících letech. Ani po ukončení nájezdů  ale obyvatelstvo nemělo klid –   přišla morová epidemie. Právě z tohoto období pochází kaplička, postavená za Skalickou branou u silnice směrem na Petrov. Kaplička je zasvěcena Sv. Rozárii /patronka Strážničanů/.           

     Rozárie byla ve 12. století dvorní dámou na královském dvoře sicilského panovníka Viléma. Život na královském dvoře ji ale neuspokojoval, toužila po samotě a rozjímání, proto se uchýlila do kláštera a později si zvolila život poustevnice. Po smrti byla pochována na hoře Monte Pelegrino u Palerma. Roku 1624 vypukl v Palermu mor, po přenesení ostatků sv. Rozárie do palermské katedrály mor ustal. Atributy sv. Rozárie se stala růže a věnec.

    Vůbec první procesí ke strážnické kapličce sv. Rozárie se konalo dne 16. srpna 1711 a prosebná procesí v následujících letech vypravovali obyvatelé města ke kapličce vždy v době epidemií, či přírodních katastrof. Tak například v letech 1831 a 1832 zasáhla město epidemie cholery a dobytčího moru. Ke kapličce sv. Rozárie vyšel dne 8. září prosebný průvod za odvrácení této epidemie, ta odezněla 8. prosince.

Kaple je čtvercového půdorysu s střechou ukončenou křížkem. Vstup je uzavřen jednoduchou mříží. Obraz sv. Rozárie, nacházející se uvnitř kapličky zrestauroval v roce 1997 Josef Belšík.          

 

1997     

 

 Kaplička sv. Jana Nepomuckého. Za drahou / U porážky /  

Kaplička za drahou byla podle Františka  Bureše  - Paměti z církevních dějin města, postavena v roce 1701. / Podle pověsti byla postavena z peněz, které vyhrabaly myši u božích muk /. Kaplička byla postavena v době, kdy ve Strážnici působil farář Tomáš Novák / 1689 - 1719 /.  V 17. století se našich zemích šířila úcta k sv. Janu Nepomuckému a právě tomuto světci byla nová kaplička zasvěcena.  Patron české země Jan Nepomucký, který v 15. století jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna hájil nároky církve proti králi Václavu IV., byl umučen a vhozen z Karlova mostu do Vltavy. Jan Nepomucký bývá vyobrazen jako kněz v rochetě s pěti hvězdami kolem hlavy, v náručí drží krucifix, případně palmu, jako symbol mučednictví a vítězství. Mezi jeho další atributy patří jazyk, staroboleslavské paladium, most a chuďas, kterému světec udílí almužnu.

      Po kanonizaci sv. Jana Nepomuckého v roce 1729 byl ke kapli pořádán průvod, u kaple byla sloužena mše. Z piaristických zápisů lze zjistit, že 16. října  1733 byla / mimo město /  u kapličky Jana Nepomuckého  sťata mečem Marina Frankiana. / viz. Kronika Skácela č. 1 str. 518. /

Kaple je přibližně čtvercového půdorysu, s valenou klenbou s výsečemi. V průčelí kaple je  vchod s půlkruhovým záklenkem, nad průčelím se nachází vysoký trojúhelníkovitý ořímsovaný štít. Ve vedlejších stranách jsou slepé výklenky s půlkruhovitými záklenky. Kaple má sedlovou střechu.

  

1905                                    1997

 

Kaplička / poklona / sv. Jana Nepomuckého u mostu před zámkem

Další kaplička sv. Jana Nepomuckého byla postavena v roce 1722 hrabětem Magnisem za zámeckou branou, směrem k lesu. Večer před svátkem sv. Jana se u ní modlíval zástup lidu a zpíval svatojánskou píseň. Kaplička byla ale na nepříliš frekventovaném místě, proto došlo v roce 1908 k jejímu odstranění. Místo ní byla toho roku postavena nová, u mostu před zámkem. Vysvěcena byla dne 27.9.1908. Socha v kapličce byla ale dne 14.9.1919 zničena, hrabě Magnis poté pořídil novou sochu, ta byla roku 1989 odcizena, poté byla nahrazena menší sochou, ani ta ovšem dlouho nevydržela na svém místě, byla ukradena roku 1993. Místo sochy byl tedy do kapličky na přechodnou dobu umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého a konečně v roce 1997 byla do kapličky umístěna další socha. Kaple je obdélníkového půdorysu s hlubším výklenkem a půlkruhovým záklenkem. Průčelí je členěno pásovou rustikou a zdůrazněno pilastry s redukovanými hlavicemi. Nad průčelým je trojúhelníkovitý ořímsovaný štít s kruhovým otvorem. Výklenek se sochou světce je uzavřen kovovou barokní mříží. Kaple má sedlovou střechu.

    

 1997

 

Kaplička P. Marie v Bratrská ulici

Před starou kolejí stávala asi od roku 1650 socha P. Marie, která byla obnovena roku 1701 a 1732. Později byla na jejím místě vybudována kaplička P. Marie, vsazena do zdi zahrady piaristického kláštera. Uvnitř kapličky je obraz s P. Marií.

 

1997  

 

 

Kaplička P. Marie Za Skalickou branou

Na vznik sakrálních památek měly vliv i světové války. Kaplička P. Marie za Skalickou branou byla vysvěcena dne 23.9.1917, podnětem k jejímu postavení byla prosba za ukončení 1 SV. Bíle omítnutá kaplička s modrou podezdívkou a trojúhelníkovým římsovým štítem je ukončena sedlovou střechou s křížkem. Nad vchodem se nachází lidový ornament. V interiéru kapličky je umístěna plastika P. Marie s dítětem a dva obrazy.

 

     

1997                     

 

 

Kaplička P. Marie V parku u stadionu Bludník

Nechal ji postavil ji v 1. po. 19. století hrabě Magnis jako poděkování za uzdravení svého dítěte. Kaple má čtvercový půdorys, hlavní vstup s půlkruhovým záklenkem má zdůrazněné vrcholné a pateční klenáky. V bočních stranách je okno se záklenky, pod okny se nachází parapetní římsa. Na zadní straně je místo okna klasicistní rozeta. Průčelí kaple je vyzdobeno ornamentálními motivy, na průčelí je umístěn nízký trojúhelníkovitý štít, vstup je uzavřen novodobou mříží. Kaple má sedlovou střechu. Uvnitř je socha p. Marie s Ježíškem.

 

 

 

Kaple sv. Rocha

Kaple je umístěna na spojnici ulice školní a Komenského. V roce 1680 byla na tomto místě postavena z vděčnosti za ukončení moru malá kaplička zasvěcena sv. Rochovi. V roce 1746 vyly vytvořeny plány na přestavbu této kapličky a sama realizace byla provedena v roce 1752. Vznikla tak osmiúhelníková kaple se štíhlou vstupní věží. Přestavba byla ale provedena velmi nekvalitně, začaly se objevovat trhliny a roku 1782 musela být loď kaple stržena. K věži byla poté přistavěna menší loď s obdélníkovým půdorysem a zaobleným kněžištěm. Kaple je postavena kněžištěm k západu. Má valenou klenbu s výsečemi, které přecházejí v konchu. V průčelí je věž se žulovým schodištěm na kruchtu v patře věže. Přízemí je zaklenuto křížovou a kruchta pruskou klenbou. Vnější průčelí věže a pláště je členěno pilastry na podnoži římsovými hlavicemi.

 

 

 Okolo 1900                                                       1997

 

 

 Kaplička za Veselskou branou

V blízkosti Veselské brány se nacházejí hned dvě kapličky - po pravé straně směrem k městu je kaplička  Všech svatých a o přibližně 150  metrů dál vlevo  u trati je umístěna kaple sv. Jana Nepomuckého.  Za Veselskou branou se nachází  kaplička Všech svatých o které se  Jan Skácel  ve své strážnické městské kronice / č. 2 str. 325/ zmiňuje pouze jednou větou, s tím že se  v ní nachází obrázek Krista Pána v žaláři a že je podobná kapli sv. Rozálie. Kaplička je zachycena na plánu města z roku 1815,  mohla být tedy  postavena snad v  18. století. Při pátrání po jejím vzniku jsem procházel Kroniky  Jana Skácela i piaristickou kroniku, stejně tak i dosud vydané publikace o Strážnici, na písemný záznam objasńující kdy přesně byla postavena, či kdo ji nechal postavit, jsem ale dosud nenarazil.

Bíle omítnutá kaplička s modrou podezdívkou a trojúhelníkovým štítem je zakončena sedlovou střechou, vstup s půlkruhovým záklenkem je uzavřen dveřmi.

 foto okolo r.1920

 

 

Rovněž mimo vlastní pásmo města se nachází několik kapliček :

 

 

Kaplička P. Marie ve vinohradské trati Příčná.

V roce 1999 došlo následkem povětrnostních vlivů ke zhroucení kapličky, která zde stála několik desítek let. Na místě zničeného objektu byla z podnětu Antonína Rybeckého a zásluhou majitelů vinohradů v okolních tratích, svépomocí postavena nová kaplička, zasvěcena P. Marii Lurdské. Do výklenku kapličky byla vsazena socha P. Marie Lurdské, ornamenty stavbu ozdobila Ludmila Mičková, kapličku vymalovala nabílo p. Tománková. Dne 27.8. 2000 byla kaplička kaplanem Jiřím Schvarzem posvěcena

 

Růžencová kaplička P. Marie

Za městem, v polích, směrem k cihelně na Tvarožnou Lhotu je Růžencová kaplička

P. Marie bývá zobrazována různými způsoby – jedním z nich je Růžencová madona – v mandorlovém věnci z padesáti růžových květů, jejich řetěz je po deseti květech přerušován medailony s výjevy / Narození P. Marie, Zvěstování, Navštívení… /

Růžencová kaplička byla postavena roku 1881 zásluhou děkana Martina Novotného / do Strážnice přišel v roce 1879 /, toho roku se k ní konal na svátek P. Marie poprvé průvod. V následujících letech se tento průvod konal vždy jednu neděli v říjnu.

 

 

Kaplička sv. Urbana / ve vinohradech /

 

    Kaplička sv. Urbana se nachází na rozhraní vinohradnických tratí Stračinky a Mrhoně. Kapličku nechala roku 2001 postavit p. Pavliňáková ze Strážnice, uvnitř je plastika sv. Urbana – patrona vinařů. Mříž v kapličce byla upravena z mříže původně patřící kostelu P. Marie.

Urban byl papež ve 3 století, který zemřel mučednickou smrtí. Jeho atributem je hrozen, vinná réva nebo soudek s vínem, občas také meč.

 

 

Kaple na Žerotíně

 V roce 1947 požádal kožešník J. Hrdý o odkoupení pozemku na vrcholu kopce Žerotín za účelem zbudování kaple. Sama kaple byla postavena v letech 1948 – 49 jako poděkování za uzdravení pětiměsíčního syna továrníka Jana Hrdého, který v roce 1943 těžce onemocněl. Kaple byla zasvěcena P. Marii. Posvětil ji dne 18.9.1949 strážnický rodák dr. Martin Mikulka, profesor náboženství v Uherském Hradišti.

 

rok  2000

 

 

Kříže

Patří k nejrozšířenějším sakrálním objektům, stavěly se u hlavních cest, na rozcestích, návsích, či místech tragických událostí.

Vyskytují se v podobě dřevěné, kamenné, kovové či kombinované. Na dřevěných křížích se často objevuje řezbářská výzdoba a bývají opatřené plechovým, nebo plastickým korpusem Krista. V 17. a 18. století se začal používat trvanlivější materiál, nové typy kříže již mají kamenný podstavec. Kamenné kříže vyráběli lidový kameníci i školení sochaři, později byly kříže vyráběny v kamenosochařských dílnách. Donátory velkých kamenných křížů stavěných na vesnicích se stávaly obce, katolické spolky, zbožné rodiny i jednotlivci. Na území města a jeho nejbližším okolí se dnes nachází celkem 11 křížů.

 

Kamenný kříž u kaple sv . Rocha,

Původní kříž s třístupňovým podstavcem na tomto místě pocházel již z konce 18. století, stával před branou na dřívější hřbitov. Po zrušení hřbitova byla na jeho místě postavena nová budova měš´tanské školy. Na místě původního kříže byl roku 1919 umístěn kříž nový, který dali postavit manželé Adamcovi. Na čelní stěně dříku vystupuje plastika P. Marie, na římsové desce je umístěn vlastní kříž s postavou Krista. Na zadní straně kříže je umístěn nápis: Ke cti a slávě Boží věnovali manželé Josef a Rosalie Adamcovi L.P 1919.

 

Kamenný kříž za Skalickou branou

Nejstarší dochovaný kříž ve Strážnici se nachází při výjezdu z města směrem na Hodonín. Byl postaven roku 1769 . Kříž je zasazen na dvojstupňovém podstavci čtvercového půdorysu, podstavec je bohatě profilován ve spodní části je konvexně vydutý, zdobený volutami a ukončen římsou, ze které vychází vlastní kříž s trojlaločně ukončenými rameny s letopočtem 1769, v horní části se nachází plastika ukřižovaného Krista.

 

 okolo 1935

 

Zlatý kříž / kříž v Nádražní ulici /

Původně stával v této ulici dřevěný kříž, jehož nechal postavit na památku svého 20ti letého působení ve Strážnici rektor Matouš Grossmann, který byl roku 1832 jmenován ředitelem gymnázia v Tarnově. Kříž byl posvěcen v Pondělí velikonoční 1832. Na jeho místě stál v roce 1890 již jiný kříž - železný, který byl toho roku pozlacen. V roce 1922 byl přemístěn z důvodu rozšiřování nádraží z levé strany silnice na pravou. Dlouhý štíhlý kříž je umístěn na mohutném obdélníkovém podstavci čtvercového půdorysu.

 

Kamenný kříž před kostelem sv. Martina

Za působení faráře Práta byl na volném prostranství před farním kostelem umístěn kamenný kříž, který nechal postavit strážnický měšťan Jan Moštěk Kříž byl posvěcen dne 15.11. 1848. Kříž je umístěn na dvojstupňovém podstavci čtvercového půdorysu, na čelní straně dříku vystupuje z vpadliny postava P. Marie, podstavec je zakončen římsovou deskou, ze které vystupuje vlastní sokl kříže s plastikou Krista v horní části. Na zadní straně dříku je nápis: CRVX NVA      Cert Vsoque CristianorVM

1995

 

Kříž vedle kostela sv. Martina

Vedle kostela sv. Martina byl v roce 2000 postaven nový dubový vyřezávaný vysoký kříž, který darovali Strážnici občané Detvy na Slovensku. Kříž posvětil arcibiskup Jan Graubner při příležitosti oslav 250. výročí vysvěcení kostela P. Marie

 

Kříže na Žerotíně.

Na vrcholu kopce Žerotína se nacházejí 2 kříže. První byl postaven roku 1933, byl vysoký 12 metrů a do základů byly vloženy zápisy o tehdejší době společně s platnými penězi. Kříž byl posvěcen 26.6.1933 skalickým děkanem dr. Tomášem Czabanem. Jednou ročně bývala u kříže mše. Za okupace byl ale kříž poškozen a při opravě v roce 1945, kterou zorganizoval majitel železářství na Předměstí Julius Graubner došlo k jeho zkrácení. Okolo kříže vyrůstaly a mohutněly stromy, takže jeho silueta začala postupně zanikat.

    Již v roce 1989 se objevila myšlenka na postavení dalšího, tentokrát většího kříže na Žerotíně. K realizaci tohoto záměru došlo po různých průtazích až v roce 1994. Kříž je vysoký 18 metrů a má rozpětí 5 metrů. Nový kříž byl posvěcen 3.6. 1995 p. Josefem Čelovským

 

  

  rok 2000                           rok 2000

 

Kamenný kříž na Piaristickém náměstí u kostela P. Marie

V roce 1903 dal tento kříž postavit František Vajčner, na zadní straně kříže je vytesán nápis: Ke cti a chvále Boží věnoval Fr. Vajčner č. 345 – 1903.

 

Baaderův kříž / silnice směrem na Radějov /

 Podle nápisu na kříži byl postaven roku 1889 na náklady Vincence a Františky Baaderových Kříž byl znovu vysvěcen v roce 1912.

 

Kříž pod lipami, pod kopcem Žerotín

Postaven byl roku 1888 na místě kde blesk zabil 8 lidí, kteří se zde ukrývali před bouřkou. Kříž byl v roce 1964 opraven

 

Kříž na Drahách / za Zemědělským družstvem /

Dříve se po široké cestě zvané Drahy vodil dobytek na pastviny pod vinohrady. Při cestě byl roku 1841 postaven měšťanem Bartoškem kamenný kříž, za okupace ale došlo k jeho shození. Po válce byl kříž obnoven, kříž obnovila rodina Baňařova z Nové ulice, které zastřelili Němci v Píštělkově dvoře syna.  Kříž byl věnován památce  10 mužů, kteří byli těsně před osvobozením města v dubnu 1945 zastřeleni v bývalém pivovaru. Na kříži jsou uvedena jejich jména.   

    

1997

 

 

 

 

 

 

Kříž v Šutrovni

  Dřevěný kříž s litinovým tělem Krista, zavěšený na stromě. Kříž nalezl na smetišti p. Grochal, zavěsil jej roku 1989. Dnes již neexistuje.

 

 

Kříž na hřbitově

Kříž byl vytvořen v roce 1895 sochařem strážnickým sochařem V. Beckem.

 

Boží muka

 

Stavby ve tvaru sloupu, pilíře, někdy se stříškou, s výklenkem, na vrcholu opatřenou křížkem. Stávají v krajině, na rozcestí, nebo i uprostřed obcí. Na Strážnicku se vyskytují zděná pilířová boží muka s výklenkem v podstřešní části, do kterého jsou ukládány plastiky svatých, nebo obrázky. Ve Strážnici se nachází několik těchto staveb

 

Boží muka u železničního mostu na ulici Třešňová

Muka ve tvaru čtyřbokého pilíře rozděleného římsou, ve spodní části pilíře se nachází výklenky, v horní části jsou vsazeny obrázky sv. Kateřiny, sv. Antonína Paduánského, sv. Trojice a sv. Vendelína. Stavba je ukončena stanovou střechou pokrytou taškami, do střechy je vsazen  křížek.

 

Boží muka na rozcestí ulic Radějovská a Třešňová

Pocházejí z 1. poloviny 19. století. Muka mají tvar trojbokého pilíře se skosenými nárožími, kaplicovitá část je odsazena římsou, nad ní se nachází hlavní římsa. Po stranách jsou mělké pravoúhlé výklenky s  trojicí obrázků -Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje a Židé s hroznem, jejichž autorem je Jan Bačík. Na vrcholu stanové střechy se nachází křížek.

 

 

Boží muka u cihelny

Ve tvaru čtyřbokého pilíře, přední část členěna pilastry, v horní části je výklenek s půlkruhovým záklenkem, do kterého je vsazen obrázek, trojúhelníkovitý členěný štít vycházející z hlavic pilastrů je ukončen sedlovou střechou.

 

 

  1997

 

Boží muka Na Hrádečné

Cesta vedoucí z města k dřívějšímu  hrádku na Žerotíně dostala název Na Hrádečné. Strážnici postihl v roce 1680 mor, který se sem dostal z Uher a první oběti epidemie byly tehdy pohřbeny při této cestě. Na památku této nešťastné události byl na tomto místě původně zavěšen obrázek na stromě, roku 1845 tam nechala p. Františka Patočková postavit Boží muka do kterých byly vsazeny tři obrázky ve výklencích. Tyto obrázky jsou dnes již nahrazeny jinými, jejichž autorem je Josef Belšík. Obrázky představují Madonu s dítětem, sv. Antonína Paduánského a Cyrila s Metodějem.

Bíle zalíčená boží muka s modrou podrovnávkou mají tvar čtyřbokého pilíře, rozděleného římsou. Jsou ukončeny stanovou střechou s křížkem.

 

 

Sochy

 Jedním z typů sakrálního objektu jsou kamenné plastiky. Vzhledem k poměrně značným nákladům si je mohli dovolit pouze zámožnější donátoři.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého na Piaristickém náměstí u kostela P. Marie.

 Plastiky Jana Nepomuckého se na vesnicích a v okolí sídel začaly na náklady obcí nebo církevních patronů stavět od 18. století. Ve Strážnici byl základní kámen sochy položen dne 7.8 1721, posvěcena byla dne 28.10 1721. Sochu dal zbudovat městský radní Ondřej Weiner s manželkou. Plastika se nachází na dvou stupních podnoži a podstavci v dolní části konvexně vydutém, ukončeném římsou, na které se nachází socha světce v kanovnickém úboru v životní velikosti, kolem plastiky je kovaná mříž. Podle starých fotografií držela postava v pravé  ruce ratolest palmy, v roce 1997 již ale tato ratolest chyběla. V levé ruce přidržuje postava kříž.

 

         

okolo 1905                                                           1997

 

Sloup P. Marie na předměstí - Imaculáta

Socha byla postavena z vděčnosti za odvrácení moru na strážnickém Předměstí počátkem 18. století. Původně stála na jiném místě než dnes, dne 5. října 1873 sochu   posvětil farář Stanislav. Socha se nachází na stupni a hmotném hranolovém podstavci z pískovcových kvádrů, vlastní podnož a toskánský sloup s hlavicí je zdoben andílky, kolem sochy je kovová mříž z konce 19. století.

 

 

 

Socha sv Floriána. / patron hasičů /

    Florián – mučedník 3 století, římský voják, lidový světec ochránce proti ohni / v mládí prý zachránil svou modlitbou hořící dům/. Zobrazován bývá jako voják ulévající vodu z vědérka, nebo jiné nádoby na hořící dům.

V průběhu 17. století zažila Strážnice celou řadu požárů, které výrazným způsobem poznamenaly vzhled celého města. V roce 1729 proto přikázal hrabě Magnis, aby se na celém panství světil den sv. Floriána – 4 květen jako svátek. Jako ochrana proti zničujícím požárům byla  roku 1773 / Skácel 1. str. 605 /  postavena na náměstí kamenná plastika sv. Floriána. Strážnický Florián má v pravé ruce vědro, ze kterého nalévá vodu na hořící budovu, v levé ruce přidržuje korouhev. Na podstavci je nápis: Svatý Floriáne, oroduj za nás.

 Socha byla v 60. tých letech 20 tého století přemístěna z náměstí do jiné části Strážnice - Starého města.

 

Plastika P. Marie Bolestné před hřbitovem.

Socha je datována rokem 1892, posvěcena byla dne 23. září 1894. Po postavení smuteční síně byla socha přemístěna na méně dostupné místo ke hřbitovní zdi, v roce 1992 byla umístěna na současné místo před hřbitovem. Na přední straně mohutného dříku je zobrazen reliéf kalicha s hostií. Na dříku je zasazena římsa na niž je umístěna plastika P. Marie Bolestné.

 

 

 

 

 Svaté obrázky

 

 jsou nejjednodušším typem sakrálního objektu, bývají umísťovány v exteriéru na sloupku s ochranou stříškou. Jejími autory bývali zpočátku často místní malíři, později byla malby nahrazovány barvotiskovými obrázky. Ve městě a okolí se v současné době nacházejí celkem čtyři takovéto obrázky.

 

 

Obrázek P. Marie – Školní ulice

Obrázek P. Marie na Výskoku, / ve vinohradech / obrázek je připevněn na dřevěném kůlu, byl tam umístěn z vděčnosti za uzdravení.

Obrázek P. Marie Na žabném, / v zatáčce silnice směrem na Bzenec / obrázek je pověšený na stromě před hájenkou

Obrázek P. Marie v trati Kňahnice / ve vinohradech /

 

 

Literatura a prameny:

Skácel Jan Čtení o Strážnici , Strážnice 1999

Skácel Jan: Kroniky města Strážnice

Leopold Nopp Kronika města Strážnice

Bureš František. Paměti církevních dějin města Strážnice

Rosíková : Drobné sakrální památky ve Strážnici a okolí, sem. práce 1995

Floriánová O.Drobné sakrální objekty na Horňácku a v okolí Strážnice, Malovaný kraj, 2003

Floriánová O.Drobné sakrální objekty ve Strážnici. Okolo Strážnice 2004

Evidenční karty Památkové péče / v roce 2003 / - MÚ Veselí nad Moravou.

Polster František. Pamětní kniha farnosti Strážnice 1950 – 2000, rkp.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode