Historie

Synagoga

       Duchovním středem každé židovské obce je synagoga. Původní synagoga ve Strážnici stála na místě současné budovy, patrně ale byla poškozena požárem, takže se v roce 1804 přistoupilo k vybudování zcela nového templu.

     Synagoga byla roku 1870 renovována stavitelem Leopoldem Slovákem – bylo zbořeno původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení a došlo ke sjednocení stylu obou vchodů pro muže a ženy. Průčelí získalo novorománskou úpravu. V roce 1906 získala synagoga elektrické osvětlení.

      V synagoze probíhaly bohoslužby až do roku 1941. Dne 22.6. 1941 byl templ zdemolován příslušníky SA, vnitřní vybavení bylo zničeno, spáleno a rozkradeno, došlo také k vytlučení oken.  Koncem války bylo ještě zbořeno ženské oddělení.

     Od roku 1948 začal prostor synagogy využívat podnik TON Strážnice na sklad židlí. Teprve v roce 1991 byl templ vrácen židovské obci a ta jej postupně upravila.

        Vstup do synagogy je z jihozápadní strany, u vchodu se nachází malá předsíň, odkud se vchází do hlavního sálu. Ženská modlitebna se dříve nacházela v přistavěném traktu podél severozápadní stěny, tato část ale byla za 2. světové války zbořena. Oba prostory byly původně propojeny pěti okenními otvory.

      Vnitřní výzdoba synagog byla vždy velmi střídmá, nezobrazovali se lidské bytosti a většinou ani zvířata. Prostor je opatřen neckovou klenbou, zdobenou geometrizující výmalbou s rostlinnými motivy a hvězdnou oblohou. V hale se nachází svatostánek ve formě dvojice sloupů překrytých kládím, přístupný po schodišti z prostorného podia. Okna v synagoze jsou novodobá s půlkruhovitým zakončením a barevnou vitráží v podobě šesticípé Davidovy hvězdy.